Jak se jezdí po Soluni

V neděli jsem si udělala malý výlet do okolí Thessalonik a tak mě tak napadlo, že bych mohla trochu nastínit, jak tady vypadá místní doprava. Samozřejmě je, jako všechno ostatní v Řecku, velmi neorganizovaná. Jak kdosi vtipně poznamenal, Řekové si zatím ještě nevšimli, že už dávno nejezdí na oslech, ale v mercedes, a tak to tu podle toho vypadá - pravidla silničního provozu se příliš nerespektují, jezdí se rychle, chaoticky, na červeno, hodně se troubí na všechny a na všechno atp. Pro chodce z toho vyplývá následující: přechody a semafory jsou jen informativního charakteru, je jedno, kde a kdy se silnice přechází, podstatné je, že zrovna nic nejede nebo se dá relativně bezpečně prokličkovat mezi auty. A tak se řada chodců neohroženě vrhá mezi jedoucí vozidla na čtyřproudovce, zatímco řidiči, evidentně zvyklí na to, že se jim kolem vozu stále motají chodci, zůstávají relativně v klidu. Dokonce se mi někteří Řekové přiznali, že to je pro ně něco jako droga a národní sport číslo jedna. No, věřím jim to. Řidičové se však chodcům mstí po svém a to tak, že parkují na chodnících a to pokud možno tak na těsno, aby se nedalo vůbec projít. Leckdy se pak divím, jak vůbec můžou některá auta ze svého místa vyjet, protože se parkuje opravdu na centimetry. Možná mají na ráno vždycky nějaký pořadník na vyjíždění, nevím.

Další zajímavou kapitolou jsou autobusy. Přestože jsou Thessaloniky podle některých informací téměř milionové město, jezdí tu jen autobusy, a to ne příliš často. Žádné trolejbusy či šaliny, o metru ani nemluvě. Navíc je zde většina silnic jednosměrných a tak mají autobusy v každém směru jinou trasu a je téměř nemožné se v tom vyznat. Něco jako jízdní řády neexistuje, sice na významnějších zastávkách blikají časy odjezdů nejbližších spojů, ale na dalších zastávkách prostě nějaký rozpis chybí, a když vám jede autobus jednou za dvacet minut a zrovna se netrefíte, je to dost k vzteku. Výhodou městských busů však je, že se s nimi dá dojet hodně daleko za město a to dokonce až na jakousi pláž, kde jsem ještě nebyla. Lístek stojí půl eura (čtvrt pro studenty), dá se na něj čtyřikrát přestoupit a platí 70minut. Z autobusů mám ještě jiný zajímavý poznatek a to ten, že řecká tlačenice je úplně jiná, než ta česká. Taková víc nepříjemná, přestože se jí účastní míň lidí, než u nás. No, asi se Řekové víc roztahujou, nebo co…