Týden druhý – stále nevycházím z údivu

V pondělí mám konečně sraz se svojí koordinátorkou, abychom dali dohromady předměty a rozvrh. Dost mě překvapí, když mi oznámí, že předměty z magisterského studia, co jsem si vybrala a co se mi hodí do studijního plánu, prostě z nějakého podivného důvodu tady studovat nemůžu. Koukám na ní jak tydýt, vždyť už mi to přece jednou podepsala, tak v čem je zas problém. Ale evidentně to prostě nejde, a tak u ní sedím dvě hodiny na netu a hledám jiný předměty, a jsem zoufalá. Buď mají na výběr samý kraviny, anebo jsem už všechno měla u nás. Nakonec si něco přece jen vyberu a jdu za prvním profesorem z Evoluční biologie na konzultaci, který zrovna moc příjemný není a navíc po mě chce, abych si koupila jakousi knížku, která jde sehnat jen přes internet. To se mi tedy moc nechce, ale zrovna tenhle jediný předmět má pro mě význam, tak to budu muset nějak zvládnout. Po obědě sháním počítač a je to zas všude obsazený nebo porouchaný (jak už se těším, až mi z domova přijede můj) a tak se vypravím najít konečně tu bouldrovku, abych si spravila aspoň trochu náladu. Zanedlouho už zase bloudím po oné záhadné ulici a hledám nějaký starý dům, ve kterém by to mělo být. Úspěšná jsem jen částečně, najdu ceduli s obrázkem jakéhosi turisty, tak to asi bude ono, ale dveře domu jsou zamčený. Kupodivu je tu internetový odkaz, tak si ho opíšu a jedu zas na kolej, kde vysomruju od holek ze zemědělky počítač a na tom našem příšerně pomalým kolejním netu zjišťuju, že na bouldru jsou od osmi, paráda. Večer si tedy zabalím lezky a jdu na to. Budovu najdu, dokonce je i odemčeno a vevnitř mě přivítá milá slečna a srozumitelnou angličtinou mi vysvětlí, jak to tu chodí. Abych mohla do centra chodit, musím se stát členem jakéhosi klubu a platit 17 euro za měsíc (což si pochopitelně můžu ze svého velegrantu dovolit) a pak mi ukáže dvě místnosti tak 2×2×2 metry s jakousi pidistěnou. Asi vidí mé zklamání, které se mi nepovedlo dostatečně zamaskovat, tak dodá, že to je to nejlepší, co ve městě mají. A tak zas s nepořízenou odjíždím na kolej… Dneska byl opravdu špatný den.