Tak jsme se přesunuli na sever jižního ostrova, do malého městečka Grovetown, který leží kousek od většího městečka Blenheim. V okolí se nachází spousta nekonečně rozlehlých vinic, a tak se tu hledá práce docela dobře téměř po celý rok. My jsme navíc měli dohodnutou práci u farmáře Dannyho, jehož nám doporučil spolubydlící z hostelu v Christchurchi, a mohli jsme tedy přijet téměř okamžitě. Bohužel jsem neprosadila několikadenní cestu s mnoha zastávkami, ostatní chtěli hned pracovat a tak jsme východní pobřeží profrčeli, nepočítám-li malou zastávku na pozorování lachtanů, kteří se rozvalovali na pobřeží hned u silnice. V hotelu v Grovwtownu jsme se ptali po Dannym, domnívaje se, že to je farmář. Majitel nám však vysvětlil, že to je jen ňákej týpek, co tu taky bydlí a pracuje na vinicích a že přijde až pozdějc. A že si máme postavit na zahradě stan. Zahrada vypadala strašně, staré matračky, bordel všude a i hotel vypadal dost strašidelně. Tak jsme se zhrozili a využili hodinku čekání na Dannyho k objetí pár vinic a poptání se po práci, ale bezúspěšně. Tak jsme počkali na Dannyho. Místo farmáře Dannyho přijelo prapodivné individuum s prořídlými zuby a delšími (asi taky prořídlými) vlasy schovanými pod kloboukem. Nebylo mu moc rozumět, jen že je to tady super, protože se dá všude kouřit tráva, je tu kousek pláž a hory a hlavně super lidi a taky ta tráva se tu dá pořád hulit a hlavně – TAKE IT EASY. Aneb Danny nám práci sežene asi těžko a tak se máme ptát majitele hotelu, zná farmáře a něco nám dohodí na oplátku, že u něj budeme bydlet. Stejně jako ostatní, co tu taky jsou. A tak jsme zase pátek věnovali hledání práce, i když já bych radši podlehla Novozelandskému heslu Take It Easy, však ono to nějak dopadne. A taky že jo, volala mi pani z farmy na Bank Peninsula, které jsem já volala ještě v Christchurchi, že můžeme v pondělí začít sbírat třešně. No jo, včera ráno jsme tam byli, kousíček od té farmy a teď jsme asi 400km severně... Ale metodou objíždění farem jsme sehnali jiný sběr třešní, jen pár kilometrů od hotelu, za týden snad dozrajou a můžeme začít sbírat.
Tak jsme se přesunuli na sever jižního ostrova, do malého městečka Grovetown, který leží kousek od většího městečka Blenheim. V okolí se nachází spousta nekonečně rozlehlých vinic, a tak se tu hledá práce docela dobře téměř po celý rok. My jsme navíc měli dohodnutou práci u farmáře Dannyho, jehož nám doporučil spolubydlící z hostelu v Christchurchi, a mohli jsme tedy přijet téměř okamžitě. Bohužel jsem neprosadila několikadenní cestu s mnoha zastávkami, ostatní chtěli hned pracovat a tak jsme východní pobřeží profrčeli, nepočítám-li malou zastávku na pozorování lachtanů, kteří se rozvalovali na pobřeží hned u silnice. V hotelu v Grovwtownu jsme se ptali po Dannym, domnívaje se, že to je farmář. Majitel nám však vysvětlil, že to je jen ňákej týpek, co tu taky bydlí a pracuje na vinicích a že přijde až pozdějc. A že si máme postavit na zahradě stan. Zahrada vypadala strašně, staré matračky, bordel všude a i hotel vypadal dost strašidelně. Tak jsme se zhrozili a využili hodinku čekání na Dannyho k objetí pár vinic a poptání se po práci, ale bezúspěšně. Tak jsme počkali na Dannyho. Místo farmáře Dannyho přijelo prapodivné individuum s prořídlými zuby a delšími (asi taky prořídlými) vlasy schovanými pod kloboukem. Nebylo mu moc rozumět, jen že je to tady super, protože se dá všude kouřit tráva, je tu kousek pláž a hory a hlavně super lidi a taky ta tráva se tu dá pořád hulit a hlavně – TAKE IT EASY. Aneb Danny nám práci sežene asi těžko a tak se máme ptát majitele hotelu, zná farmáře a něco nám dohodí na oplátku, že u něj budeme bydlet. Stejně jako ostatní, co tu taky jsou. A tak jsme zase pátek věnovali hledání práce, i když já bych radši podlehla Novozelandskému heslu Take It Easy, však ono to nějak dopadne. A taky že jo, volala mi pani z farmy na Bank Peninsula, které jsem já volala ještě v Christchurchi, že můžeme v pondělí začít sbírat třešně. No jo, včera ráno jsme tam byli, kousíček od té farmy a teď jsme asi 400km severně... Ale metodou objíždění farem jsme sehnali jiný sběr třešní, jen pár kilometrů od hotelu, za týden snad dozrajou a můžeme začít sbírat.
