Opět jsme několikrát prochodili Christchurch křížem krážem. A taky jsme konečně koupili auto, v jednom malým bazárku,nebo spíš v dílně za centrem. Pevně věříme, že to byl dobrý kup, za stejnou cenu se prodávají o dost větší rachotiny. A taky máme sehnanou práci, takže v týdnu vyrážíme na sever do Blenheimu, pracovat na vinici. A taky jsme se poprvé dostali kousek za město… k Pacifiku. V pátek byl totiž svátek a tak jsme si půjčili v hostelu stará, rezavá, rozvrzaná kola a jeli k oceánu. Cesta však byla ubíjející – vedro, šílený provoz, opravdu mraky aut a tak trochu nuda, prostě jede se skoro furt rovně. Stejně jako v Americe i zde se staví města pěkně na rovince a do šířky s nekonečně dlouhými ulicemi. Oceán byl ale úžasný, mušle, racci, vlny, surfaři – nic nechybělo. Jen bylo trochu poznat, že je svátek a že jsme kousek za městem. Tak se už těším na nějaké pořádné cestování a klidnější zátočiny… Ale to musím ještě chvíli vydržet, protože nejdříve práce a pak zábava. Tak hlavně aby ta zábava byla co nejdřív.

PS: Dnes v noci mě probudilo zemětřesení, párkrát se se se mnou zatřásla postel a byl klid. Doufám, že nadlouho, nedávno totiž postihlo Nový Zéland rekordní zemětřesení a chudáčci se z toho ještě nevzpamatovali , hlavně starší cihlové domy to schytali a tak je město plné uzávěrek, lešení a polorozpadlých domů…

Fotky z výletu, jen mala ochutnavka...