Tak to je nejdřív musíte poslat na výlet po pobřeží, zatímco sami relaxujete v Thessalonikách a sbíráte síly na následující den. A pak už to jde rychle – nejdříve návštěva hrobek makedonských králů ve Vergině a hledání paláce v okolí, místo něhož byl objeven kozí chlívek. Vlčí máky po cestě do Siatisty, kde jsme obdivovaly kostely a prastaré domy, přičemž jsme se na radu průvodce pokusili do jednoho vloupat, abychom vzápětí zjistili, že tam nikdo není, je zavřeno a zvonek tu taky není. A pak celý den korunoval příjezd do Kalambaky a večerní výšlap ke dvěma klášterům v Meteoře.
Druhý den nás pak naprosto udolala prohlídka největšího klášteru Velký Meteoron, kde jsme narazili na skupinku mnichů na zájezdě, kteří se, stejně jako my, neustále někde fotografovali. Taťka málem dostal pokutu za to, že se převlíkal na parkovišti. Zajímalo by mě tedy, jestli taky málem dostali pokutu i řidiči, kteří svá auta zaparkovali tak, že jsme nemohli vyjet. Nám to ale zas až tak nevadilo, protože jsme měli v plánu procházku k opuštěnému klášteru, bylo sice docela vedro, ale cesta vedla lesíkem a mamka mohla všude možně obdivovat místní floru. Večer jsme se pak přesunuli k Volosu a na poloostrov Pilio, kde jsme poněkud beznadějně hned v první vesnici hledali nějaké bydlení. Bylo tu však jak po vymření, hotely zabedněný a tak jsme uspěly až v druhé vesnici. Poprvé jsem ocenila užitečnost řeckého kurzu. Babča ubytovatelka totiž uměla jen mono Grecia (jak sama povídala) a tak jsem ji navrhla cenu saranda evro (40 euro) za domacio a tria atoma (pokoj a tři lidi) a byli jsme všichni spokojení. Večer pak patřil procházce po vesničce Makrinitsa a domácímu vínu v jedné příjemné taverně.
Další den jsme strávili na Piliu a jak se nám v Makrinitse moc nelíbilo, tak se nám v ostatních vesničkách líbilo moc. Některé sice byli trochu turistické s hotely a tavernami, ale už to nepůsobilo nijak přehnaně, a protože jsme zde byli mimo sezonu, cestovalo se moc příjemně. Nejhezčí byla vesnička Kissoss, která, jak psal průvodce, se doslova utápěla v zeleni. Bylo tu pár taveren a ubytoven, ale jinak tu chcíp pes. V další vesničce jsme pak objevili největší a nejstarší platan v Řecku a navečer jsme se ještě vykoupali na krásné plážičce mezi skalami, kde se opalovalo několik starších důchodkyň nahoře bez. Pak už nás čekala cesta pod Olymp do Litochora, kde jsme nakonec splašili luxusní pokojík v malém penzionku. Celý den pak korunovala skvělá večeře v rybí taverně.
Poslední večer jsme se vrátili do Soluně, chvíli jsme hledali nějaký hotel v přilehlé průmyslové zóně, což bylo dost beznadějné, protože všechny zdejší hotely byly moc drahé. Ale nakonec se přece jen poštěstilo a hotel Gala vše zachránil. A tak jsem už odpoledne běhali po Thessalonikách, zašli do školy na frappé a na gyros a taky na trhy a do kostela. Mamka s taťkou pak zničení odjeli na hotel a já se neméně zničená odebrlal do sedmého patra, kde Terka slavila narozky.
Žádné komentáře:
Okomentovat