Konečně jsme se ocitli v Antálii, kde nás přivítalo teplo a sluníčko. A poněvadž Pítr četl, že se tu dá jít jakýsi supr trek kaňonem, z něhož se dá pokračovat až na horu Tahtali, bylo rozhodnuto. A tak jsme přespali za jedním šíleným letoviskem se samými pětihvězdičkovými hotely, a odtud jsme druhý den vyrazili do soutěsky. Mapu jsme samozřejmě neměli, ale cesta byla značená, občas doplněná německými nápisy. Museli jsme přebrodit řeku a chvíli jsme vážně uvažovali, že se v některé laguně vykoupeme. A najednou se cesta stočila do kaňonu a skončila tu. Kaňonem totiž protékala ta řeka a dál se jít nedalo. A tak jsme se pokorně vrátili zpět a s úlevou sledovali, jak se do hor žene bouřka.
Žádné komentáře:
Okomentovat