Když se vracím z cest domů a několik nocí kvůli tomu strávím ve vlaku či autobusu, existují (samozřejmě kromě maminky, tatínka, babičky, sestřičky, tetičky, psa….) jen dvě věci, na které se opravdu těším: sprcha a postel. Ne jinak tomu bylo i po příjezdu do Thessalonik. V kanceláři kolejí jsem se nejprve dozvídám, že budu bydlet v pokoji pro tři nejspíš sama, dostávám klíče, podepisuju plno papírů a nakonec pani povídá, že tu je dnes jakási deratizace či co a že by bylo nejlepší někam na celý den odejít a vrátit se až večer. A sprchování je teď na dva dny zakázané… Mám dojem, že si ze mě asi dělá srandu. Nejspíš zaregistruje můj zoufalý a nechápající výraz a dovolí mi v pokoji pobývat i během dne. A tak si ve svém třílůžkovém apartmánu vybalím ty svoje smradlavý fusky a špinavej stan a neumytá padnu do postele. Večer pak chvilku pobudu s Pítrem s ostaními Erasmáky, poznáváme nějaké Čechy, co přijeli nebo odjedou. Mimojiné zjistíme, že koupelnový zákaz už všichni porušili, tak se rychle osprchujeme a jdeme zase spát.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat