Jak jsme (ne) večeřeli rybu I

Opět jsem přemýšlela, jak se co nejvíce vyhnout učení a tak mě napadlo, že bychom mohli ráno na trhu koupit ryby a večer je upéct v kolejní kuchyňce, což mohl být celkem zábavný a náročný úkol. A tak, když jsem se vracela po obědě ze školy, zašla jsem na trh v ulici za kolejí, ale bohužel, už tam všichni sklízeli a rybu nikde neměli. A tak nezbývalo, než se místo vaření pustit do učení. Na koleji byl výjimečně klid, poněvadž většina lidí odjela na Chalkidiky a jen ti, co se potřebovali učit, zůstali. Dlouho jsem zvažovala, jestli mám taky jet, nebo jestli se potřebuju učit. Nakonec zvítězila nad láskou ke sluníčku láska ke vzdělaní, a tak jsem zůstala na koleji. Večer jsem ale nakonec přece jen našla záminku, jak se učení vyhnout – Lucka slavila narozeninyJ