Kterak mě zas ve škole nas…

Konečně je pátek a mě zas čeká cvičení z Ichtyologie, které tady jako jediné pravidelně mám. A tak se přemluvím a vstanu, což je po včerejší návštěvě taverny a několika džbáncích vína docela náročný, a v půl jedenáctý už stepuju na chodbě, abych se vzápětí od profesora dozvěděla, že ostatní Erasmáci jsou na nějaké exkurzy a že pro mě nemá překladatele, ale jestli prý chci, můžu zůstat a poslouchat aspoň v řečtině. No, to určitě… sice mám za sebou už devět lekcí, ale na studium rybích šupin to vážně nestačí. A tak rychle odcházím a po cestě ze schodů mrmlám samý nadávky na neschopnost profesorů třeba mi napsat email, že cviko nebude. A tak se aspoň stavím na net do knihovny, jestli už mi náhodou neodpověděla koordinátorka. Potřebuju se za ní stavit kvůli nějakým papírům. A i ona mě dnes překvapila, protože mi na můj anglicky psaný mail odpověděla řecky (že by snad věděla, že chodím na kurz a chtěla si se mnou procvičit názvy dnů v týdnu?) Ale rozluštila jsem, že mám přijít v pondělí ve 12. U administrativní budovy stále stávkujou, už dva týdny, asi nemaj roupama co dělat, tak doufám, že je to v pondělí přejde, potřebuju tam zajít a konečně odevzdat všechny ty dokumenty, co mám pěkně nachystaný na koleji v šuplíčku. V menze naštěstí nestávkujou, tak si zajdu na rybu a pak se ještě před kurzem trochu prospím na koleji, abych mohla večer konečně vyrazit na nějakou pořádnou párty…

A tady první ochutnávka fotek Aristotelovy Univerzity – připravte se na nejhorší, začínáme….

Copak se děje za plotem?

Jen pojďte dál... Nejhezčí koutek na univerzitě
Račte vstoupit
Na chodbách to žije
Jen tak zůstanou úřední zprávy na svém místě
Copak se asi děje ve vagónku? Radši nevědět...
Pohled na kampus z kavárny
Copak je dnes dobrého?
Tímto se pro dnešek loučím, snad seberu dost odvahy a příště nafotím nějaké interiéry, taky to stojí za to.