Jak trefit k doktorovi

Dneska konečně nemusím do školy, ale protože se mi na víkend vrátil můj starej známej průjem, podlehla jsem maminčinu naléhání a vydala jsem se za univerzitním doktorem, který samozřejmě ordinuje jen do 12, tudíž v pondělí ani v úterý jsem neměla šanci ho zastihnout. Dneska jsem si tedy přivstala a už krátce po devátý jsem stepovala u menzy, kde měla být ordinace a kde jsem ji dokonce i našla. Nicméně doktor mi suše oznámil, že mě vyšetřit nemůže, že bych zas musela mít nějakou knížečku s fotkou, na kterou se čeká čtyři měsíce, a blabla blabla. Ze slušnosti se zeptal, co mi je a pak mě poslal do nějaké nedaleké nemocnice. Tam jsem se na vrátnici doptala na kliniku, mám prý sledovat modrý pruh a dojdu tam. A taky že jo, klinika byla malá čekárna plná lidí s takovým tím pořadníkem na lístečky, jak bývá na poště, a čtyřmi tlačítky popsanými řecky. Nevěděla jsem, co dělat, až mi tedy jedna slečna zmáčkla jedno tlačítko a s lístečkem mě zas poslala kamsi po žlutém pruhu. Tak jsem došla k doktorovi, který uměl anglicky a který mě poslal zas zpět na kliniku. Tak mi zas jiná slečna vytiskla jiný lísteček a já pozorně čekala, až se mé číslo objeví na tabuli. Ale nějakou záhadnou náhodou mé číslo přeskočili, tak jsem tedy vešla mezi ordinace a snažila jsem se tam do nějaké vecpat. Když už si mě někdo z personálu všiml, poslal mě se slovy "wait wait wait" zase do čekárny. Tak jsem tam tedy čekala a čekala a čekala, až jsem se nasrala a šla jsem domů. Ale aspoň umím perfektně vyslovovat slovíčko diarrhoea.